Vítejte na stránkách o kopci (ostrohu) nazývaný Hrádek

Přihlaste se k odběru novinek na stránkách
Opište prosím kontrolní kód "7702"
Nebo použijte RSS kanál

Karel Sellner o Hrádku

Hrádek je prastaré hradiště z dob prvého osídlení Bělska a byl nejen polohou svou na ostrohu mezi hlavním dolem a klikatou Spikalskou roklí dobře chráněn, ale paty příkrých strání vroubené skalními sloupy a mokřiska v hlavním dole chránila k němu přístup. Na pláni byl ostroh přepásán vysokým valem nasypaným od stráně ke stráni. Větší část valu jest již rozvežena na pole a bývalý příkop před valem jest zarovnán. Poloha před valem směrem k Sudoměři jmenuje se Přední Hrádek, jehož část nad Sudoměřským dolemsluje »Vápenné pece«. Za valem směrem ke Skalsku hradiště mírně se sklání a značně úží.
Konečně vybíhá v přirozenou pevnost, kterou obepíná dole u luk pás skal, nad nimiž je příkrý svah a nejvýš opět skalní bradlo, jehož plošina jest urovnána a má řadu tesaných zářezů. To byly kdysi základy srubů. Také na bocích skal jsou dutiny po trámech. Přechod ze Zadního Hrádku k vlastnímu Hrádku chrání pahorek patrně uměle navršený, obtočený dosud zřetelným valem. Snad tu stávala věž a průchod na Hrádek. Na Zadním Hrádku jest také val, ale z doby pozdější. Říká se tu »v šancích« a zde prý usazeni byli v třicítileté válce Švédové a stříleli odtud na Skalsko.
Až do r. 1852 byl Hrádek úplně pustý. Toho roku počal tu kopati P. Václav Krolmus a odkryl mnoho skříňových hrobů t. j. kamením obložených a pískovcovou deskou pokrytých, na všech svazích mezi prvou a druhou řadou skal i dole u jejich paty v údolí.
Nalezl tu množství popelnic, kamenných zbraní a jiných památek po dávno zašlých pokoleních. Hrádek býval nejdůležitější sídliště v tomto kraji a měl velký význam jako pevné nedobytelné hradiště, vybudované na ochranu rodů, bydlících v jeho okolí. Konopas měl z Předního i Zadního Hrádku mnoho pěkných archeologických nálezů. R. 1864 navštívil Hrádek konservator Beneš a po prohlídce Hrádku popsal toto zajímavé hradiště v Památkách archeologických (díl VI. str. 175 r. 1865). K článku je připojeno 15 obrázků a mapu Hrádku kreslil Konopas. P. Krolmus ovšem v bujné fantasii oživil pohanský Hrádek postavami pohanských kněží a věděl, že vrchní kněz měl sídlo na Předním Hrádku u vápenné pece. Nalezl tu i obětní skálu a u ní žároviště. Na skále byla zvířata zabíjena, některé části byly bohům obětovány, jiné ke společnému spožívání zůstaly, jiné za poklesky lidské či na poděkování Bohům se dopalovaly. Při tom mrtvoly lidské se tu pálívaly ve vymazaném hliněném kotli (!). Líčí dále posvátný dubový háj v Soudnici, jezírko se »svatocudnou vodou«, v němž prý Vodan přebýval a časem svým lidi topil. Vše to je výplodem fantasie, k níž podklad daly padělané Rukopisy.
Historických zápisů o Hrádku není, ale zdá se, že hrál důležitou úlohu v zápasech o český trůn proti Bedřichovi, jemuž císař Fridrich Rudovous dal léno na království české.V boji s Bedřichem byl Soběslav poražen a uprchl na hrad Skálu. Praha se vzdala Bedřichovi. Brzy potom pokusil se Soběslav znovu o dobytí trůnu. V prvé bitvě sice zvítězil, ale druhou svedenou v krutém mraze l. 1179 ztratil. Uchýlil se podruhé na hrad Skálu a zde plný rok se statečně bránil. Vida po té době marnost dalšího zápasu, unikl ze země a hrad se vzdal. Není dosud zjištěno, kde hrad Skála stál, ale neobyčejně výhodné položení Hrádku, rozsáhlost jeho hradiště, přístupnost pouze po pláni od Sudoměře jsou podporou domněnky Šimákovi, že Zadní Hrádek jest onen hrad Skála, v němž bránil se Soběslav po celý rok.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one